Od sezóny 2015/2016 hraje FC Baník Ostrava svá domácí mistrovská utkání na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích. Tento sportovní stadion, který byl původně otevřen již v létě 1938, je ve vlastnictví města Ostravy, respektive jeho společnosti Vítkovice Aréna. Samotný sportovní areál, ve kterém se Městský stadion nachází, dále čítá fotbalové hřiště s umělou trávou a lehkým atletickým oválem, vrhačské sektory a tělocvičnu. Z historických zajímavostí stojí za pozornost to, že nejslavnější český atlet Emil Zátopek vytvořil na oválu zdejšího stadionu dva světové rekordy v běhu na 10000 metrů. Stadion byl v minulosti také dějištěm mnoha mezistátních zápasů československých fotbalistů a ostravského klubu FC Vítkovice, pro něž byl Městský stadion tradičním domácím prostředím.
Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978-1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf. Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např.: Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V sezóně 1979-1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil Bayern Mnichov. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982-1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.
Všechno začalo 8. září 1922 v hostinci U dubu, kde se několik desítek
nadšenců rozhodlo založit fotbalový klub. Prezenční listina zůstala zachována
i s podpisy těch, kteří začali psát historii SK Slezská. Byli to Adolf
Míček, Petr Křižák, František Mruzek, Karel Aniol, Karel Gřivač, Rudolf
Gřivač, Rudolf Krupa, Arnošt Haberkiewicz, Bedřich Duda, Jaroslav Horák,
Josef Kaliberka, Miroslav Křižák, Leo Struminský, Erich Kludka, František
Podešva,Rudolf Pstružina, Vilém Jünger, Karel Palička, Osvald Auda a Bohdan
Krečmer.
SK Slezská se stal prvním klubem, který hrál na pravém břehu řeky Ostravice,
a lákal celou řadu hráčů z jiných městských klubů,například z tehdy mocného
Slovanu. Role organizátora, kronikáře,středního útočníka i v nouzových
případech trenéra se ujal Jóža Dvořák. Z jeho záznamu je patrné, že první
zápas odehrál SK Slezská na hřišti rezervy Slovanu Ostrava na Nové střelnici
(zhruba na místě dnešní Nové radnice) 4. března 1923.
Soupiska A-TÝM FC Baník Ostrava
BRANKÁŘ
BRANKÁŘ
BRANKÁŘ
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
OBRÁNCE
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ZÁLOŽNÍK
ÚTOČNÍK
ÚTOČNÍK